ANTONE, PROMIŇ!

21. 05. 2016 | † 13. 09. 2020 | kód autora: ncF

Občas k něčemu přijdete opravdu jako slepý k houslím... Já se takhle dostala k režii divadelního představení.

S divadelním souborem plánujeme od června začít zkoušet novou hru. Jenže jakou? Je nás jako psů! "V takové počtu můžeme hrát akorát bitvu u Lipan." (Jiří Krejčí, 2016)Nebo povídky od Čechova... Jenže ta povídka se taky sama nepřepíše do scénáře, tak jsme s kolegou fasovali... On dostal... Ani nevím, jakou má povídku. A mě byla přidělena Švédská zápalka.

Čekalo mě 14 stránek překombinované ruské detektivky s opravdu nečekaným koncem. Musela jsem si ji přečíst několikrát, než jsem pochopila, o co tam vůbec jde... Po menších problémech na začátku jsem se s nadšením pustila do scénáře. A písmenko za písmenkem mě nadšení a optimismus opouštěly a zbyla jen beznaděj. Když jsem se postupně vyhrabala z nejhoršího, přišel za mnou zadavatel (můj třídní) s návrhem, abych obsadila i role, když už to píšu... Tak si to rovnou i zrežíruj!

Tak proč ne! Přece na to nic není... Jen prostě buzerujete lidi. Jenže zkuste si buzerovat lidi, kteří vás nerespektují ani v běžném životě.

Zatím jen neustále upravuju scénář a nacházím tam už i chyby, které tam vůbec nejsou. Příští pondělí mě čeká první zkouška. Takový strach jsem snad ještě neměla. Většinou se začnu bát tak den dva předem. Tohle mě děsí už týden a nehodlá to přestat! 

Tak mi (vlastně nám) držte palečky, ať to všechno dobře dopadne!


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2020 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.